Nepodceňujte příznaky infarktu

Podceňování příznaků infarktu myokardu je velmi nebezpečné, varují lékaři. Z medicínských statistik totiž vyplývá, že téměř každý druhý pacient s akutním infarktem myokardu zemře ještě dříve, než se rozhodne zavolat lékařskou pomoc, zpravidla během prvních dvou hodin od začátku prvních projevů onemocnění.

„Bohužel skutečně stále platí, že přibližně polovina pacientů s infarktem umírá do dvou hodin od začátku srdečního infarktu pouze proto, že po patnácti minutách nezvyklého nepříjemného pocitu charakteru pálení, tlaků nebo bolestí v hrudní krajině s vyzařováním do krku nebo levé ruky, okamžitě nezavolá záchrannou službu. Pacient stižený srdečním infarktem se tak nevědomě vzdává možnosti být úspěšně léčen. Navíc, pokud ono čekání přežije, odchází do dalšího života s významně sníženou funkcí levé komory srdeční, a tudíž s vyhlídkou na významně kratší a podstatně méně kvalitní život,“ konstatoval ředitel Kardiocentra českobudějovické nemocnice Ladislav Pešl.

 V dnešní době se objevuje akutní srdeční infarkt běžně již po čtyřicátém roce života, převážně u mužů s rizikovým profilem, tedy kuřáků, diabetiků, mužů s nadváhou a nedostatkem fyzické aktivity, s vysokým tlakem, cholesterolem nebo rodinnou zátěží. Většinu těchto rizikových faktorů lze přitom eliminovat zdravým životním stylem a preventivními vyšetřeními.

Pozdě příchozích pacientů je asi pětina. Je třeba si uvědomit, že s příjezdem záchranné služby, včasnou diagnostikou a léčbou srdečního infarktu, strmě stoupá naděje jak na přežití, tak na minimální omezení v dalším životě.

„V posledních šesti letech statisticky vykazujeme o zhruba třetinu nižší úmrtnost, než je průměr v Česku. Ze sta pacientů hospitalizovaných v tuzemských nemocnicích s velkým infarktem jich zemře v průměru šest, v českobudějovickém centru přibližně čtyři. Zároveň vykazujeme téměř dvojnásobný podíl intervenovaných pacientů s hrozícím velkým srdečním infarktem ve srovnání s průměrným podílem stejných pacientů v naší zemi. To považuji za významný úspěch jihočeského kardiocentra,“ poznamenal Pešl.

 Mezinárodní klasifikace nemocí rozděluje srdeční infarkt na takzvaný malý, jehož podstatou je náhlé kritické zúžení tepny vyživující srdeční sval, který ještě přímo neohrožuje život pacienta a velký, kdy dojde k úplnému uzavření tepny, a který by bez rychlého zásahu specialistů skončil velmi často úmrtím.

Pojem malý infarkt může být zavádějící, protože pokud není odhalen a léčen včas, rozvine se z něj zpravidla během několika dnů až týdnů infarkt velký. Včasná diagnostika je tedy základem úspěšné léčby. Osvěta nejen mezi veřejností, ale také mezi lékaři v terénu, se vyplácí a vysvětluje nárůst včasných záchytů malých a hrozících velkých infarktů.

Kardiocentrum Nemocnice České Budějovice, se z hlediska přístrojové vybavenosti a kvality poskytované péče řadí mezi tři nejlépe hodnocená specializovaná lékařská pracoviště svého druhu v Česku. Současně je mimo jiné tuzemskou jedničkou v transplantacích srdečních chlopní lidského původu. Patří mezi jedenáct akreditovaných Komplexních kardiovaskulárních center v České republice. Péčí zhruba čtyřicítky zdejších lékařů a 150 sester ročně projde okolo 6000 pacientů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *