Porucha řeči může být předzvěstí Parkinsonovy nemoci

Analýza řeči může být vodítkem při včasné diagnóze Parkinsonovy nemoci i dalších neurodegenerativních onemocnění. Takový je závěr výzkumu vědců na Neurologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a společně s ČVUT.

„Hlavní pohybové příznaky těchto onemocnění se projevují až při postižení značné části mozkových buněk, zatímco změny v řeči jim mohou dlouho předcházet,“ uvedl přednosta kliniky Evžen Růžička. Doplnil, že včasná diagnóza pomocí přesné identifikace postižení mluvy může být zásadní pro stanovení prognózy choroby a co nejvčasnější nasazení adekvátní léčby. Parkinsonova nemoc je po Alzheimerově nemoci nejčastější neurodegenerativní onemocnění staršího věku, může ale vzniknout i před 40. rokem. Prevalence se v české populaci odhaduje na 100–200 nemocných 100 tisíc obyvatel.

Parkinsonova nemoc je způsobena patologií hlubokých struktur mozku. Projevuje se třesem, špatnou koordinací pohybů, ztuhlostí či psychickými poruchami. Výskyt stoupá s věkem. Typický věk na počátku nemoci je mezi 55. a 65. rokem, i když deset procent nemocných jsou čtyřicátníci.

Studie, kterou tým Neurologické kliniky právě publikoval v mezinárodním odborném časopise Sleep Medicine, prokázala poruchy řeči u pacientů, kteří trpí poruchou chování v REM spánku, tedy ve fázi, kdy se zdají sny. Tato porucha se projevuje zjevně prožívanými sny, hlasitými zvuky a prudkými pohyby, jež mohou vést až ke zranění. Pokud jí nemocný trpí, je ve vysokém riziku, že se u něj později objeví neurodegenerativní onemocnění. Odhady rozvoje Parkinsonovy nemoci jsou 33 procent při pětiletém trvání této specifické poruchy spánku, 76 procent při deseti letech a 91 procent, pokud trvá 14 let.

„Pomocí analýzy řeči jsme schopni vytipovat pacienty, u nichž se tato choroba zřejmě již rozvíjí,“ potvrdil Růžička.

Jan Rusz z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha sleduje vývoj metod založených na digitálním zpracování akustického signálu řeči. „Řeč je ovládána velkým množstvím svalů a zapojuje se do ní několik mozkových center. Její porucha je tedy jedním z prvních signálů onemocnění mozku,“ vysvětlil Rusz.

Řeč se dá podle něj rozdělit do 40 dimenzí, k nimž patří intonace, hlasitost, rytmus nebo artikulace. Vyšetření případné vady je jednoduché, rychlé, levné a neinvazivní. Pacient mluví do mikrofonu záznamového přístroje a plní postupně tři úkoly – prvním je hluboký nádech s co nejdelším vyslovením hlásky aaa, dalším je opakování určitých slabik a třetím četba krátkého odstavce nebo vyslovení monologu. „Následné digitální zpracování a automatické vyhodnocení řeči a hlasu vyšetřovaného umožňuje na rozdíl od dosud užívaných poslechových testů mnohem objektivnější vyhodnocení závažnosti jejich postižení,“ uvedl Rusz.

Do budoucna tým plánuje rozšíření výzkumu poruch řeči na další neurodegenerativní onemocnění i vývoj nových technologií. Dlouhodobým cílem je vývoj aplikace pro chytré telefony, která by při jejich běžném používání pomohla vyhledávat ohrožené pacienty.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *