Pražští vědci objasnili vzájemné působení mezi buňkami melanomu a jeho okolím

Vědecký tým z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a její dermatovenerologické kliniky ve Všeobecné fakultní nemocnice v Praze zjistil, že růst maligního melanomu – zhoubného kožního nádoru – významně ovlivňují i nenádorové buňky v jeho okolí.

„Pokud se nám podaří určit mechanismy, které se podílejí na výměně informací mezi okolními a nádorovými buňkami a následně jejich působení blokovat, mohly by tyto poznatky v budoucnu posloužit i k přípravě nových léčiv,“ uvedl jeden z řešitelů Ondřej Kodet (na snímku).

kodet

Melanom se Česku ročně vyskytuje ve 21 případech na 100 tisíc obyvatel. Každý rok je u nás tedy nově diagnostikováno přes dva tisíce pacientů s melanomem. Asi čtvrtina z nich na toto onemocnění umírá. U tohoto zhoubného nádoru je prokázáno, že jej mimo jiné negativně ovlivňuje nadměrné vystavování se slunečnímu záření.

Při výzkumu se potvrdilo, že růst tohoto typu nádoru kromě vlastních nádorových buněk ovlivňují okolní nenádorové buňky, zejména buňky vazivové tkáně (fibroblasty). Navíc se podařilo objasnit, jak působí nádorové pigmentové buňky (melanocyty) na okolní povrchové buňky kůže (epitel).

„Ukázalo se, že mikroprostředí melanomu je velmi složité a že je to možná i důvod, proč je melanom rezistentní vůči standardním léčebným postupům, například chemoterapii,“ vysvětlil Kodet. Dále se zjistilo, že fibroblasty z melanomu mají podobné vlastnosti (biologické schopnosti) jako fibroblasty z jiných nádorů a navíc jsou tyto vlastnosti obdobné jako při fázích hojení. Vědci předpokládají, že léčba založená na objevených interakcích buněk by jednou možná mohla zpomalit růst zhoubného nádoru. Vedoucí řešitelského týmu a přednosta Anatomického ústavu Karel Smetana však upozornil, že cesta od vynálezu léčiva po jeho zavedení do běžné praxe je velmi dlouhá. „Vývoj nové léčby a její následné schválení trvá minimálně deset až patnáct let,“ uvedl.

Dosavadní výzkum shrnul Kodet ve své dizertační práci a obdržel za ni v říjnu mezinárodní ocenění Dimitrise N. Chorafase. Cena je udělována ve spolupráci s izraelským Weizmannovým vědeckým institutem. Je určena nejlepším absolvujícím doktorandům v oborech inženýrských věd, přírodních věd a medicíně v daném roce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *