Roste počet dárců kostní dřeně

Počet dobrovolných dárců kostní dřeně evidovaných registrem českobudějovické nemocnice už směřuje k osmé tisícovce. Jubilejním sedmitisícím dárcem stal Marek Švec z Jihlavy.

„Do registru dárců jsem se rozhodl vstoupit jednoduše proto, že chci pomoci.  Jsem zdravý člověk a mohu přispět k záchraně života a zdraví někoho jiného. Přitom mě to nic nestojí a jde v podstatě o maličkost,“ konstatoval Marek Švec, třiatřicetiletý IT pracovník a dlouholetý pravidelný dárce krve.

Do registru dárců se ale Marek Švec přihlásil přímo v Českých Budějovicích. „Pocházím odsud, takže o jiném místě jsem ani neuvažoval,“ dodal. (Na snímku uprostřed.)

dárce

 

Osm desítek transplantací

„Díky fungování tohoto registru mohlo absolvovat transplantaci kostní dřeně či periferních kmenových buněk získaných od dobrovolných dárců z našeho regionu již osmdesát dva nemocných,“ uvedla Jana Vondráková, vedoucí lékařka jihočeského registru dárců kostní dřeně z Oddělení klinické hematologie Nemocnice České Budějovice.

Oddělení klinické hematologie zabývající se léčbou závažných krevních chorob úzce spolupracuje při léčbě transfuzními přípravky a při vyhledávání dárců krvetvorných buněk s transfúzním oddělením. To se v roce 1992 stalo zakladatelem Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) a díky dlouhodobé spolupráci s ostatními regionálními dárcovskými centry v Táboře, Pelhřimově, Jindřichově Hradci a Písku, přispívá do celkového počtu více než 61 tisíce dárců národního registru úctyhodnou skupinou dobrovolníků ochotných darovat krvetvorné buňky pro závažně nemocné pacienty.

Miliony dobrovolníků

V Česku onemocní každoročně chorobami krvetvorby, které vážně přímo ohrožují život, stovky lidí včetně mladých lidí i malých dětí. Nejznámější a nejzávažnější mezi těmito nemocemi je leukémie. Následují ji zhoubné nádory krvetvorby, těžké útlumy krvetvorby nebo imunity.

„Najít shodu v takzvaných transplantačních HLA znacích na bílých krvinkách je velice obtížné, a proto je důležité, aby registr měl co nejvíce potenciálních dárců, čímž se zvyšuje šance k nalezení toho vhodného,“ zdůraznila Vondráková.

V současné době komunikují lékaři v této oblasti celosvětově, takže je „zcela běžné“, že krvetvorné buňky zdravého dárce například z Doudleb zachrání život a uzdraví pacienta z předměstí Los Angeles a naopak. A není to nadsázka, je to realita možností moderní medicíny.

Dnes jsou ve světě registrovány milióny dobrovolných dárců dřeně ochotných kdykoli poskytnout část vlastních krvetvorných buněk neznámému člověku a tím mu navrátit ztracené zdraví. Přes veškerou mezinárodní spolupráci je však nejpravděpodobnější najít dárce ve vlastní zemi. Genetika má totiž své zákonitosti.

„Transplantaci kostní dřeně absolvuje v České republice ročně několik stovek pacientů. Z toho tři čtvrtiny dárců krvetvorných buněk je od nepříbuzného dobrovolného dárce. Bohužel pro každého čtvrtého pacienta se vhodný dárce nenajde. Proto je tak nutné počet dobrovolníků v registru neustále zvyšovat,“ konstatovala lékařka.

Kritéria pro vstup do Českého národního registru dárců kostní dřeně:

Věk 18-35 let
Celkové zdraví
Odhodlání v registru setrvat a podstoupit možný odběr

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *