Průlomová technologie v zobrazování živých organismů dorazila do Česka

Zcela novou tomografickou technologii zobrazování paramagnetických částic (MPI) lze svým významem přirovnat k objevu rentgenových paprsků. Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy jde teprve o třetí instalaci tohoto přístroje ve světě.

Nová technologie MPI (na snímku) umožňuje sledovat v reálném čase procesy uvnitř organismu pomocí „špionů“ – superparamagnetických nanočástic oxidů železa v měnícím se magnetickém poli. Metoda má výhodu v tom, že „špioni“ tělu nijak neuškodí. Díky rychlosti snímání je možné zaznamenat bez poškození organismu libovolně dlouhý film, z něhož se dá zjistit, kde se buňky či molekuly označené těmito nanočásticemi v průběhu času nacházejí. Výsledkem vyšetření je velmi rychlé zobrazení, které umožňuje průběžné sledování objektu s rozlišením do 0,4 mm. Metoda je velmi citlivá a nepůsobí sledovanému objektu radiační zátěž. Nevyžaduje ani použití jódových sloučenin, které jsou sice potřebné ke zvýšení kontrastu, ale často způsobují vážné alergické reakce.

Unikátní přístroj, který odborníci přirovnávají k objevu rentgenu, zatím neslouží humánní medicíně. Uplatňuje se v preklinickém výzkumu při vývoji léčiv. V budoucnu ale bude technologie MPI využívána i pro pacienty. V Česku je MPI součástí pražského Centra pokročilého preklinického zobrazování.

„Vybudování propojeného komplexu souvisejících technologií je největší strategickou investicí do vědeckého vybavení naší fakulty v její novodobé historii,“ uvedl děkan Aleksi Šedo.

Centrum za 136 milionů korun umožní komplexní vyšetření malých laboratorních zvířat mnoha různými zobrazovacími metodami. Vědci zde budou mít kromě MPI k dispozici výpočetní tomograf (CT), magnetickou rezonanci (MRI), pozitronový emisní tomograf (PET), jednofotonový výpočetní tomograf (SPECT) i optický zobrazovač.

„Centrum je jedinečné v tom, že zde lze vyšetřovaný organismus zobrazit všemi metodami a získané obrazy vzájemně sloučit. Zjistíme tak mnohem víc informací o pozorovaném objektu. Takováto multimodální vyšetření obvykle zahrnují překryv maximálně tří až čtyř metod, v našem centru je však bude možné sloučit až z šesti různých,“ uvedl vedoucí centra Luděk Šefc.

Při pozorování nádoru mohou vědci současně znázornit nádor (pomocí PET) v pozici podle kostry (CT), měkkých orgánů (MRI), cévního řečiště (MPI), pozorovat množství mrtvých buněk (SPECT) a také třeba akumulaci fluorescenčně značených imunitních buněk (optické zobrazení).

Centrum nebude využívat jenom 1. lékařská fakulta. Bude k dispozici zájemcům z dalších vysokých škol, výzkumných institucí a firem v Česku i v zahraničí. „O spolupráci již projevily zájem firmy z Německa, Švýcarska, Kanady a dalších zemí,“ potvrdil Šefc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *