Meningokoková meningitida je agresivní rychle se vyvíjející onemocnění, které může vést k trvalému postižení nebo i smrti během několika hodin. Nemoc bývá přibližně v 50 procentech případů smrtelná, celosvětově je příčinou asi 170 tisíc úmrtí ročně. Proti meningokoku se mohou nechat zájemci očkovat. Prevenci této zákeřné infekce připomíná i Světový den meningitid, který připadá na 24. dubna.
Většina případů bakteriální meningitidy je způsobena meningokokem, pneumokokem a bakterií Haemophilus Influenzae typu B (Hib). Existují různé typy meningokoků, z nichž séroskupiny A, B, C, Y a W jsou odpovědné za více než 95 procent případů meningitidy a sepse (otravy krve). Ta potenciálně ohrožuje život. Nastává, když se bakterie způsobující meningitidu dostanou do krevního oběhu. Tato infekce se vyskytuje samostatně nebo souběžně s meningitidou. Mezi další bakterie, které mohou způsobit meningitidu, patří E.coli, streptokoky skupiny B (obvyklé příčiny novorozenecké meningitidy) a Mycobacteria tuberculosis (MTB).
„Má se za to, že až dvacet procent populace jsou přenašeči bakterií meningitidy, rozvoj choroby však nastává pouze u méně odolných nebo oslabených jedinců,“ uvedla Hana Roháčová, primářka kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.
Infekce se šíří mezi lidmi pomocí kapének (při líbání, kašli, kýchání a prostřednictvím sdíleného jídla či nádobí). Vyššímu riziku nákazy bakteriální meningitidou jsou vystaveny děti, které chodí do družiny nebo do školky. Nejohroženější rizikovou skupinou jsou tak právě děti do čtyř let a dospívající ve věku 15 až 19 let. Ti nejčastěji onemocní například po pobytu na diskotékách, kdy je jejich organizmus oslaben několikahodinovým pobytem v rušném zalidněném prostředí.
V České republice onemocnělo od roku 2011 do roku 2015 celkem 278 lidí invazivním meningokokovým onemocněním. Z nich 23 pacientů zemřelo. Podle předběžných dat se od začátku letošního roku nakazilo invazivním meningokokovým onemocněním 14 lidí, tři případy byly smrtelné.
„Invazivní meningokokové onemocnění má velmi rychlý průběh a může se rozvinout během několika hodin. Proto nemoc vyžaduje velmi rychlou lékařskou péči. Z toho důvodu je důležité, aby byly obecně známy projevy nemoci, které pacienta a jeho okolí upozorní, že je potřeba vyhledat a zajistit lékařskou péči,“ upozornila Roháčová. Léčba je založena na rychlém přesunu do nemocnice a na co nejvčasnějším podání antibiotik.
Mezi příznaky meningokokové meningitidy patří ospalost, horečka, podrážděnost, netečnost a snížená vnímavost, bolesti svalů, nohou nebo kloubů, úporná bolest hlavy, světloplachost, zvracení. Při nemoci se může objevit vyrážka nebo skvrnky na kůži, které nezblednou ani pod tlakem (například po přimáčknutí sklenice).
U dětí se může objevit vyklenutí zad a zatažení krku, odpor k fyzické manipulaci nebo ztráta chuti k jídlu. „Ne vždy se musí objevit všechny příznaky, proto nečekejte, až se objeví například skvrny na kůži nebo vyrážka, ale lékařskou pomoc vyhledejte při prvním podezření, že nejde například o chřipku,“ nabádá Roháčová.
Nejlepším způsobem prevence meningokokové meningitidy je očkování. „Očkovací látky připraví imunitní systém tím, že ho vystaví kontaktu s původcem onemocnění v pozměněné podobě, který nemůže vyvolat onemocnění, ale dokáže spustit imunitní obranou reakci tak, aby při příštím kontaktu s již skutečnou bakterií, která nemoc vyvolává, bylo tělo chráněno protilátkami i buněčnou imunitou,“ vysvětlil Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP.
V Česku jsou v současnosti dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoku, tedy A, C, W, Y i proti nejrozšířenějšímu typu u nás – séroskupině B. Mezi možné následky meningokokové meningitidy patří poškození mozku, ztráta vidění nebo sluchu, selhávání paměti, zhoršené zásobování krví nebo selhání orgánů.
Napsat komentář