Jihočeský kraj postihla epidemie příušnic, podle odborníků nadále trvat. Lékaři Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice však uklidňují: jedná se zpravidla o lehké onemocnění, které nezanechává následky.

Příušnice jsou infekcí virového původu. Typickými příznaky, které se však projeví pouze asi u 40 procent nemocných, jsou horečka a bolestivý jednostranný nebo oboustranný otok příušní žlázy. Nemoc obvykle končí plným uzdravením. Průběh onemocnění může být komplikován, zvlášť u dospělých pacientů, zánětem varlat, zánětem mozkových blan, výjimečně zánětem slinivky.

„Epidemie různého rozsahu se vyskytují ve tří až pětiletých intervalech. V minulých letech postihly spíše severní část republiky, naposledy v roce 2012. V jižních Čechách se příušnice vyskytují od podzimu a lze předpokládat, že postižených bude přibývat i v dalších týdnech,“ uvedla epidemioložka nemocnice Iva Šípová.

S onemocněním by se pacient měl vyrovnat do jednoho týdne. „Poté si tělo vyžádá určitý čas na rekonvalescenci. V současnosti se ve společnosti v souvislosti s příušnicemi hovoří o neplodnosti, která ale nastává velmi vzácně a pouze po komplikacích,“ řekl primář infekčního oddělení Václav Chmelík.

V Česku se proti nákaze očkuje od roku 1987. Asi po deseti letech se imunita může výrazně snížit. „Důsledkem této omezené doby ochrany a častého cestování jsou epidemie v kolektivech mladých osob ve věku od osmnácti do třiceti let. Nejvíce jsou postiženy maturitní ročníky. Nákaza se šíří kapénkově. Virus se může geneticky měnit, a tak unikat imunitě navozené očkováním,“ objasnila Šípová.

Onemocnění u očkovaných má podle lékařů spíše lehký průběh. „Izolace na infekčním oddělení není povinná. Do nemocnice přicházejí pacienti s komplikacemi, nejčastěji se záněty varlat, obvykle jednostrannými. Méně často hospitalizujeme pacienty se zánětem mozkových blan. I v tomto případě je průběh ve srovnání s klíšťovou encefalitidou méně závažný. Léčba je symptomatická,“ podotkl Chmelík.