Mateřské mléko je ideální stravou pro miminko, kojení je ale prospěšné i pro maminku. Oběma přináší okamžité i dlouhodobé zdravotní výhody a posiluje jejich vzájemný vztah.
„Kojení chrání děti před přenosnými i nepřenosnými nemocemi, zatímco ženy chrání před rakovinou prsu, vaječníku a hrdla děložního. Tyto výhody mateřského mléka se díky jeho jedinečnému složení přenášejí i do dalších generací. Kojené děti mají o osm až deset bodů vyšší IQ díky nenasyceným mastným kyselinám – kyselině arachidonové a dokosapentaneové, kterých je nejvíce právě v kolostru, a také díky prebiotikům mateřského mléka, které ovlivňují vývoj mozku,“ uvedla Anna Mydlilová, vedoucí oddělení Národního laktačního centra z Thomayerovy nemocnice.
Kojení přináší dítěti protilátky, které ho chrání před některými infekcemi, snižuje riziko autoimunitních onemocnění, působí jako prevence vzniku cukrovky, obezity, alergií a syndromu náhlého úmrtí (SIDS) a v neposlední řadě také zlepšuje vývoj rozumových funkcí.
Méně známým faktem ovšem je, že kojení prospívá i matce samotné – zmenšuje poporodní krvácení, snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků, cukrovky, osteoporózy i kardiovaskulárních onemocnění nebo například pomáhá chránit před poporodní úzkostí a depresí.
Světová zdravotnická organizace považuje kojení za ideální způsob výživy dítěte v prvních měsících po porodu. Doporučuje matkám výhradně kojit šest měsíců a pak zároveň s postupným zaváděním vhodných příkrmů pokračovat v kojení do dvou let věku dítěte nebo podle jeho potřeb i déle.
V tuzemsku podíl matek, které kojí alespoň do šest měsíců, stále nedosahuje ani padesáti procent. Přitom při propuštění z porodnice je výlučně kojeno přes osmdesát procent novorozenců a kojeno s dokrmem přes 95 procent dětí. Průměrný počet dětí, jejichž kojení bylo ukončeno již v průběhu šestinedělí, činil v roce 2013 téměř 15 procent a pouze u necelých 39 procent dětí bylo kojeno šest měsíců a déle. V některých krajích jsou výsledky tohoto sledování ještě horší. Celorepublikově se podíl nekojených dětí pohybuje do pěti procent.
Svou roli v zachování dlouhodobého kojení jistě sehrává i správné hodnocení adekvátnosti růstu a prospívání u nejmenších dětí. Pokud není růst kojeného dítěte správně posouzen, může být předčasně zaveden dokrm, což často vede k dřívějšímu ukončení celkové doby kojení.
Kojení významně napomáhá snahám o udržitelný vývoj světa. Jako dostupná, bezpečná a přirozená potrava přispívá k snižování hladu a bídy ve světě, přináší mnoho okamžitých i dlouhodobých zdravotních výhod dítěti i matce, je ekologické, nevyžaduje žádné energie a neprodukuje odpady znečišťující životní prostředí.
Mateřské mléko je pro miminko ideální stravou, přináší dítěti protilátky, které ho chrání před infekcemi dýchacích a močových cest, záněty středouší nebo průjmy. Působí jako prevence vzniku cukrovky, obezity, alergií a syndromu náhlého úmrtí. Snižuje riziko autoimunitních onemocnění či vzniku leukemie v dětském věku. Ve srovnání s umělou výživou méně zatěžuje dětské ledviny a zlepšuje vývoj rozumových funkcí.
Napsat komentář