Kmenové buňky po padesáti letech na rozcestí

V poslední době vyvolává emoce léčba některých chorob prostřednictvím kmenových buněk. Řada subjektů nabízí léčbu široké škály neduhů kmenovými buňkami na komerční bázi (od bolestí hlavy, obnovy chrupavek přes omlazení organismu, lepší růst vlasů až po léčbu neurodegenerativních onemocnění). 

Zatímco v nemocných vzbuzuje často falešné naděje, odborné kruhy je většinou zavrhují a považují spíše za výdělečný obchod. Dosud jediný prokazatelný úspěch má přitom transplantace kostní dřeně, kdy se nemocnému aplikují krvetvorné kmenové buňky dárce. Léčí se tak leukémie, selhání kostní dřeně, některá vrozená krevní onemocnění, těžké poruchy imunity a dědičných poruch metabolismu.

Kmenové buňky jsou populace buněk s vlastnostmi, které slouží k sebeobnově orgánů a při jejich poškození se podílejí na jejich opravách. V lidském těle se nacházejí prakticky ve všech orgánech, ale jsou vzácné – představují maximálně jedno procento všech buněk.

Kmenové buňky kostní dřeně fungují

„Kmenové buňky jsou pro své vlastnosti velkou nadějí pro regenerativní medicínu. Pokud bychom technologicky zvládli jejich využití, mohly by mít významné léčebné výstupy. Ovšem zatím o nich ještě víme příliš málo, než aby taková léčba mohla být lidem standardně nabízena,“ tvrdí Karel Smetana, přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Zatím podle něj není vědecky dokázáno, že aplikace kmenových buněk s výjimkou kmenových buněk kostní dřeně přináší pacientovi užitek. „U kostní dřeně je to zejména proto, že tato tkáň má poměrně jednoduchou stavbu a stále se obnovuje i u zdravého člověka,“ vysvětlil.

Smetana upozorňuje, že aplikace kmenových buněk může být v některých případech pro pacienta škodlivá, ba přímo nebezpečná. Například – pokud si člověk nechá aplikovat do nemocného kloubu kmenové buňky, může zanedbat jinou léčbu či promeškat čas vhodný k operaci. Může mít však mnohem horší následek. Tento nemocný může mít v organizmu malý nádor, o němž neví, nádor neroste, pacient může žít v klidu mnoho dalších let. Ovšem v důsledku aplikace kmenových buněk se může nádor rozbujet a tento člověk těžce onemocní.

Nejsou na cokoliv

Podle děkana fakulty Alexe Šeda přibývá počet pracovišť, která jsou ochotna aplikovat nejrůznější „kmenové buňky“ téměř kamkoli jako léčbu čehokoliv. Upozorňuje, že etický přístup k problematice kmenových buněk, opřený o vědecké standardy medicíny založené na důkazech, je nezbytný nejen pro pochopení jejich faktického aplikačního potenciálu a budoucích racionálních indikací, ale i pro zabránění diskreditace této tématiky.

Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy se vědci výzkumem kmenových buněk intenzivně zabývají. Jde zejména o hematopoietické kmenové buňky (vznikají z nich červené krvinky, krevní destičky i různé bílé krvinky), kmenové buňky neurální lišty, kmenové buňky pokožky i nádorové kmenové buňky. Zkoumají rovněž, jaký vliv má na normální a nádorové kmenové buňky mikroprostředí.

Dosud jediný prokazatelný úspěch terapie kmenovými buňkami představuje transplantace krvetvorných kmenových buněk, které se po aplikaci od dárce do krve příjemce dokážou usadit v jeho kostní dřeni a v ní postupně vytvářet spektrum normálních krvinek – červených, bílých i krevních destiček. Metoda se uplatňuje při léčbě leukémie, selhání kostní dřeně, některých vrozených krevních onemocnění, těžkých poruch imunity a dědičných poruch metabolismu.

„I když je tato aplikace nákladná a pro nemocné představuje určité riziko, nemá terapeutickou alternativu. Padesát let od první úspěšné transplantace krvetvorných kmenových buněk zachraňuje tato léčebná metoda každoročně desítky tisíc nemocných,“ uvedl Jan Starý, přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol.

Ročně podstoupí transplantaci od rodinného či nepříbuzného dárce v Evropě 15 tisíc nemocných, z toho dvacet procent dětí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *