Výzkum příčin stárnutí v Brně získal evropský grant

Centrum translační medicíny (CTM) Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) získalo grant na vybudování nového výzkumného týmu, který bude studovat molekulární příčiny stárnutí a navrhne nové farmaceutické látky na léčbu nejzávažnějších onemocnění, které postihují seniory, jako jsou srdeční selhání, Alzheimerova choroba nebo selhání jater.

Projekt s názvem Mapování molekulární podstaty procesů stárnutí pro vývoj nových léčebných metod obdržel ze Strukturálních fondů Evropské unie 177 milionů korun. Cílem je přivést do Česka špičkové vědce a dát jim příležitost vybudovat si svůj vlastní výzkumný tým.

„Hlavním vědeckým cílem projektu je objevit role epigenetiky, mechaniky, imunitní reakce, mezibuněčného transportu, a mitochondriální dysfunkce v procesech stárnutí a nemocech které seniory nejvíce postihují,“ vysvětlil Giancarlo Forte, vedoucí Centra translační medicíny.

V brněnském projektu se vědci zaměřili na vybrané patologie spojované se stárnutím. „Chceme lépe porozumět imunitním reakcím a metabolickým změnám během procesu stárnutí,“ doplnil Forte.

Grant umožnil přilákat do Brna Manlia Vinciguerru, italského vědce, který předtím působil na renomované University College London . Předtím studoval na univerzitách v Katánii a Ženevě a pracoval v Evropské laboratoři molekulární biologie v Itálii a Německu. V letech 2011-2016 pracoval jako vedoucí výzkumník v Ústavu pro výzkum jater a zažívání na University College London. Jeho výzkum se zaměřuje na porozumění příčin rakoviny a poruch metabolismu v souvislosti se stárnutím.

V Brně se Vinviguerra stal vedoucím svého vlastního výzkumného týmu s názvem Epigenetika v metabolismu a procesech stárnutí. Jeho další tři kolegové jsou z Itálie, Polska a Česka.

Po dokončení projektu by v Brně měl být vybudován první moravský archiv reprogramovaných buněk, získaných od dárců a pacientů z regionu, použitelných k jejich pozdější léčbě. To je v Česku unikátní. „Umožní nám to získávat a uchovávat buňky ze srdce a mozku pro další využití v personalizované léčbě pacientů,“ řekl za Mezinárodní centrum klinického výzkumu jeho ředitel Gorazd B. Stokin.

Stárnutí je jednou z největších výzev pro rozvinuté země. V Česku se od roku 1989 průměrná míra dožití zvýšila u mužů z 68 na 75 let a u žen z 75 na 81 let. S růstem počtu seniorů však roste také počet pacientů trpícími typickými chorobami seniorů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *