I kyslík může být nebezpečný

Kyslík je významným zdrojem našeho energetického a metabolického systému, zároveň nás pomalu opotřebovává. Dosud se vědcům podařilo najít spojitost mezi ničivými kyslíkovými reakcemi a nejméně šedesáti různými chronickými nemocemi, jakož i se samotným stárnutím. Čím jsme starší, tím více kyslíku prošlo našimi těly, tím více změn okysličením nastalo.

Kyslíková teorie nemoci není příliš propracovaná, zjednodušeně můžeme říci, že v našem těle spolu bojují dvě významné síly: odpadní kyslíkové molekuly, kterým se říká oxidanty, a „policejní složky“ našeho těla, známé jako antioxidanty. Ničivé oxidanty si můžeme představit jako shluky molekul, které se potulují po těle, narážejí do buněk, trhají membrány, které tyto buňky tvoří, ničí jejich genetický materiál, srážejí tuky a nechávají buňky zemřít. Tyto mikrosekundové útoky jsou bezbolestné a zůstávají nepozorovány až do okamžiku, kdy nahromaděná poškození vyvolají příznaky nemoci. Oxidanty se vyskytují v rozmanitých formách a podobách. Nejznámější a nejlépe prostudované jsou tzv. volné kyslíkové radikály.

Na druhé straně se různé antioxidanty snaží ochránit buňky tím, že ničivé kyslíkové molekuly odrážejí a neutralizují, nebo pomáhají neutralizovat. V podstatě je to tak, že pokud je koncentrace škodlivých oxidantů vyšší než koncentrace antioxidantů, vstupuje tělo do zóny „kyslíkového stresu“. Vše lze jednoduše přiblížit příkladem hoření (oxidace) dřeva v táborovém ohni. Čím více vzduchu (kyslíku) se dostává ke dřevu, tím intenzivnější hoření nastává. Existují předpoklady, že nízká hladina antioxidantů může přispět k rozvoji některých neurologických onemocnění, charakterizovaných poškozením tukového obalu nervů (roztroušená mozkomíšní skleróza), charakterizovaných autoimunitní reakcí a zánětem (Alzheimerova choroba, astma, revmatismus, cukrovka…)

Naše potrava je kvantitativně i kvalitativně odlišná od potravy našich biologických předchůdců, proto se mýlí ti, kteří si myslí, že pestrou stravou deficit některých živin nemůže vzniknout. Museli bychom denně zkonzumovat šest až dvanáct kilogramů čerstvé zeleniny a ovoce, abychom získali potřebné množství hodnotných živin.

Bez užívání suplementů – potravních doplňků-  je to nemožné. Zejména u osob žijících v nezdravém životním prostředí, ve stresu, osob nemocných, lidí přijímajících malé množství potravy nebo konzumujících převážně jen škroby, cukry a maso. Ovoce a zelenina ze supermarketu nejenže většinou neobsahují optimální hladinu antioxidantů, ale obsahují často i zbytky oxidantů a tento nevýhodný poměr se dobou skladování zvyšuje. Hladina antioxidantů v potravě také klesá kuchyňskou úpravou – strouhání, tepelná úprava, styk se železem – to jsou příklady situací, kdy antioxidanty většinou mizí. Účinek antioxidantů zeslabuje chlorovaná pitná voda, některá umělá sladidla a z léků projímadla, některé hormonální léky a antikoncepční pilulky.

Poškození organismu oxidanty vyvolává celkové oslabení imunitního systému. Častěji se vyskytují typická infekční, plísňová a parazitární onemocnění, zvyšuje se dispozice ke vzniku alergií. Průběh těchto onemocnění je navíc komplikovanější, často chronického charakteru, onemocnění se vracejí. Nízká hladina antioxidantů a nízká schopnost těla antioxidanty si vytvářet (tedy malá antioxidační potence), může vést ke snížení vitality, obranyschopnosti a k onemocnění. A naopak, každé onemocnění se může projevit snížením antioxidační potence.

Mezi významné antioxidanty, které omezují aktivitu kyslíkových radikálů, patří koenzym Q10. Ten slouží jako antioxidant v mitochondriích a lipidových membránách, brání tyto struktury před oxidanty.

 

 

 

 

 

 

 

 

…. vše pro Vaše zdraví

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *